|
|
Péče o pacienta se zavedeným permanentním močovým katétrem - edukační materiál pro pacienty
Vachtová, Šárka ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Jedná se o bakalářskou práci, která se zabývá tématem ,,Ošetřovatelská péče u pacienta se zavedeným permanentním močovým katétrem - edukační materiál pro pacietny''. Je rozdělena do teoretické a empirické části. Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce bylo přinést přehled teoretických a praktických poznatků ohledně ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem. Metodika: Pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna informovanost hospitalizovaných pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem ve Fakultní nemocnici v Motole a v Nemocnici Na Homolce. Celkově se z obou nemocnicí do dotazníkového šetření zapojilo 100 respondentů. Veškeré získané údaje byly statisticky zpracovány a následně odprezentovány pomocí grafů. Výsledky: Z výsledků předem určených hypotéz jsme se dozvěděli, zda mělo místo hospitalizace vliv na informovanost pacientů. Dozvěděli jsme se, zda byli pacienti schopni samostané manipulace se sběrným sáčkem. Následně jsme porovnávali i informovanost ohledně hygienické péče, umístění sběrného sáčku při chůzi a také dodržování doporučeného denního příjmu tekutin. Závěr: V závěru samostné práce jsou zhodnoceny cíle a výsledky zpracovanýchh hypotéz. Klíčová slova Urologie; Permanentní močový katétr; Ošetřovatelské postupy; Edukace; Cékování.
|
|
|
Dodržování ošetřovatelských postupů při péči o cévní vstupy se zaměřením na prevenci katétrových infekcí
TŘEŠNIČKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce na téma ,,Dodržování ošetřovatelských postupů při péči o cévní vstupy se zaměřením na prevenci katétrových infekcí" je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. Teoretická část se nejprve zaměřuje na cévní vstupy obecně a na jednotlivé periferní a centrální katétry. Přináší informace o ošetřovatelské péči o cévní vstupy. Dále se práce věnuje infekcím spojených se zdravotní péčí. A v neposlední řadě práce informuje o katétrových infekcích, sepsi a septickém šoku. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Cílem bylo zjistit, jak sestry dodržují ošetřovatelské postupy při péči o cévní vstupy se zaměřením na prevenci katétrových infekcí. Pro tento cíl bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Kvalitativní sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů a skrytého pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen deseti sestrami pracujících na odděleních interního typu. Výběr informantů byl záměrný a probíhal metodou sněhové koule. Z výsledků je patrné, že sestry mají zkušenosti spíše s ošetřovatelskou péčí o periferní žilní katétry než o centrální žilní katétry. Z výsledků také vyplývá, že sestry mají teoretické znalosti o specifikách ošetřovatelské péče. Na základě pozorování bylo ale zjištěno, že některé sestry daná specifika ošetřovatelské péče nedodržují. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou být přínosné pro všechny sestry napříč všemi odděleními. Ale také mohou sloužit jako informační materiál pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Komplikace centralnich žilnich katetrů s aplikací 2011 CDC guedlines
Šťastná, Monika ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
V předkládané diplomové práci se zabývám problematikou správného zavádění krátkodobých centrálních žilních katétrů, dodržováním postupů lékařským a nelékařským zdravotnickým personálem dle guidelines 2011 CDC při zavádění a následném ošetřování v prostředí intenzivní péče ve zdravotnickém zařízení fakultního typu. Cílem diplomové práce je zjistit výskyt komplikací, hlavně infekčních, úroveň dodržování doporučených postupů v praxi dle guidelines 2011 CDC, manipulaci s centrálním žilním katétrem, porovnání reálné činnosti s doporučeními a zmapování úrovňe znalostí nelékařského zdravotnického personálu o krátkodobých centrálních žilních katétrech. Teoretická část se zabývá významem klinických doporučených postupů, centrálním žilním katétrem obecně, komplikacemi spojenými s centrálním žilním katétrem a prevencí infekčních komplikací invazivních vstupů. Pro empirickou část diplomové práce byla zvolena prospektivní nerandomizovaná observační studie kanylace a možné komplikace spojené s krátkodobým centrálním žilním katétrem dle guidelines CDC 2011 pro zjištění reálných postupů při zavádění, ošetřování a odstraňování krátkodobého centrálního žilního katétru. Tu doplňovalo průzkumné dotazníkové šetření znalostí nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče a anestezie o zavádění,...
|
|
|
Ošetřovatelský proces u klienta se stenozou arteria carotis interna
Duštírová, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Trávníčková, Ivana (oponent)
Tématem bakalářské práce "Ošetřovatelský proces u klienta se stenózou arteria carotis interna" přibližuji problematiku a specifika pooperační péče u pacientů s touto diagnózou. Zúžení krční tepny na podkladě vytvoření aterosklerotického plátu je nejčastější příčinou cévní mozkové příhody. Nedostatečné prokrvení některých částí mozku může způsobit jeho poškození a vést k nezvratným změnám. Odstranění zúžení krční tepny patří k nejčastěji prováděným cévním operacím, v ČR je ročně odoperováno přibližně 1500 pacientů. V teoretické části mé závěrečné práce se zaměřuji na anatomii a fyziologii cévního řečiště mozku a tepenného systému. Zabývám se zde zúžením krční tepny, včasnou diagnostikou a bezpečnou léčbou, především chirurgickou. Podklady pro vypracování práce jsem získala vyhledáváním v databázích NLK, PubMed, Embase, Medvik a CINAHL apod. Dále jsem čerpala z internetových zdrojů profesních organizací a společností zabývající se touto problematikou. Zahrnuta byla i doporučení profesních organizací jako je ESVS - European Society for Vascular Surgery, SVN - Society of Vascular Nursing. METODIKA: Pro vypracování bakalářské práce jsem zvolila případovou studii pacienta se stenózou arteria carotis interna po chirurgickém operačním výkonu endarterektomii. Informace k vypracování bakalářské práce byly...
|
|
| |
|
|
Ošetřování infuzní linky
Šulcová, Martina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování infuzní linky. Práce popisuje infuzní linku, její komponenty a zvláštní kapitola je věnována bezjehlovým spojkám. Dále obsahuje postupy na ošetřování infuzní linky a manipulaci s bezjehlovými spojkami, které jsou doporučené nejen Mezinárodní asociací sester pro infuzi (INS), ale i Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Práce dále popisuje komplikace nozokomiálních nákaz, které jsou spojené s manipulací s infuzní linkou. V praktické části jsem zpracovala výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na ošetřování infuzní linky. Dotazník vyplňovali všeobecné sestry a porodní asistentky v Podřipské nemocnici s poliklinikou v Roudnici nad Labem. Ze získaných dat jsem zjistila, že 81,82 % respondentů používá při práci s infuzní linkou bezjehlové spojky. Naopak bakteriální filtry se v prevenci katétrové sepse nepoužívají vůbec. Dále jsem zjistila, že hygienickou dezinfekci rukou před manipulací s infuzní linkou provádí 98,18 % respondentů.
|
|
|
Vybrané ošetřovatelské postupy v kontextu s vývojem
TURHOBROVÁ, Adéla
Rozvoj medicíny a technologií souvisejících s úrovní zdravotnictví jako celku je historicky doprovázen změnami v ošetřovatelských postupech, u nichž se v průběhu let zvyšovaly nároky na jejich úroveň. To vyvolalo specifickou potřebu diverzifikace ošetřovatelské činnosti a její specializace. Cílem této práce je zmapování specializovaných ošetřovatelských postupů oborů interny od jejich vzniku do současnosti ukazující zdravotnictví jako progresivní odvětví, kde nové poznatky a technologie vyvolávají potřebu nových činností, které zdravotnický nelékařský personál musí zvládnout ve prospěch pacienta. Tento základní cíl bude dokumentován na vybraných specializovaných činnostech ošetřovatelské péče členěných na tři odborné části - vývoj oxygenoterapie, katetrizace močového měchýře a odběr venózní krve. Východiskem pro diplomovou práci je rozvoj specializace ošetřovatelských postupů na základě ekonomického, politického, kulturního či náboženského vlivu. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se vývoj ošetřovatelských postupů od jejich vzniku neustále mění a to nejen v souvislosti s rozvojem a dostupnosti kvalitních pomůcek, ale také snahou o vytvoření co nejefektivnějšího ošetřovatelského postupu s ohledem na potřeby pacienta a rovněž nelékařského zdravotnického personálu. Z diplomové práce jsou také patrné odborné kompetence, které všeobecným sestrám v kontextu s časem přibyly. V první části, zabývající se vývojem oxygenoterapie, je značná provázanost tohoto postupu s válečným obdobím. Rovněž byl zjištěn významný rozdíl v odlišnosti kompetencí při poskytování kyslíkové terapie u všeobecných sester v České republice a zahraničí. I přes to, že v současné době připravuje a následně aplikuje kyslíkovou léčbu nelékařský zdravotnický personál samostatně, může tak učinit pouze na základě ordinace lékaře. Oproti tomu např. již ve 30. letech v USA regulovala kyslík sestra sama a to v rámci svých kompetencí. Druhá část diplomové práce byla orientovaná na charakteristiku rozvoje katetrizace močového měchýře. Zejména v této části je patrný vývoj ošetřovatelských kompetencí, neboť to bylo právě cévkování močového měchýře, které bylo v historii výhradně v kompetenci zkušeného lékaře. V diplomové práci je tak zjevný nejen rozvoj postupu, pomůcek, snížení rizik doprovázející tuto metodu, ale také postupná asistence nelékařského zdravotnického personálu až po vymezení období, kdy je k tomuto úkonu plně kompetentní. Poslední část diplomové práce se zaměřovala na vývoj odběru venózní krve za účelem získání dostatečného množství potřebného k analýze krve. V této oblasti je nejen zřetelný rozvoj ošetřovatelského postupu v souvislosti s technikou či pomůckami, ale také nutností dodržování aseptického přístupu. Výsledek předkládané práce představuje značný přínos, neboť jedině při znalosti ošetřovatelské techniky v celém rozsahu, se lze vyvarovat chybám z historie. Rovněž pohled na vybraný ošetřovatelského postup v kontextu s časem přináší poznání neuzavřenosti vývoje a je tak nespornou motivací nelékařského zdravotnického personálu podílet se na stálé inovaci ošetřovatelských postupů a tím prohlubovat specializaci a úroveň ošetřovatelské péče.
|
|
|
Časová náročnost základních ošetřovatelských postupů
SOUMAROVÁ, Iveta
Na odděleních v nemocničním zařízení se denně provádí velké množství ošetřovatelských postupů. Tato bakalářská práce ve své teoretické části představuje dvacet základních postupů. Cílem práce bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské postupy a zmapovat jejich časovou náročnost. Pro realizaci cíle byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu. Technikou sběru dat bylo měření časové náročnosti deseti jednotlivých ošetřovatelských postupů. Ty byly vybrány proto, že jsou prováděny nejčastěji. Tyto postupy byly pozorovány na interním a chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Na obou odděleních probíhalo prvotní pozorování 3 dny. Z celkového počtu bylo vybráno 10 nejčastějších ošetřovatelských postupů shodných obou oddělení. Zastoupení výkonů bylo hodnoceno chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce. Dále se na každém oddělení zvlášť doba provedení každého z deseti nejčastějších výkonů desetkrát změřila, a to od přípravy po úklid pomůcek. Časy byly zprůměrovány a prezentovány spolu se směrodatnými odchylkami. Shoda či rozdíl v časové náročnosti byla statisticky otestována pomoci F testu a T testu, kdy použitá hladina významnosti se rovná 5%. Výzkumný soubor tvořily sestry a pomocný ošetřovatelský personál. Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách. Významně se na jednotlivých odděleních lišily tyto postupy: podáváni léků per os, podávání stravy, odběr venózní krve a měření tlaku krve. Zjištěná časová náročnost a četnost jednotlivých výkonů mohou sloužit jako podklad pro zdůvodnění počtu členů personálu.
|
|
|
Ošetřovatelské postupy v interních oborech v kontextu s vývojem
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Ošetřovatelskými postupy se rozumí poznatky a návody, jak provádět ošetřovatelskou činnost, abychom dosáhli co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Nejedná se o neměnná pravidla, jejich vývoj je závislý na rozvoji medicíny a technologie. Jsou v souladu s medicínskými a technologickými poznatky. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj vybraných ošetřovatelských postupů v interních oborech od období do druhé poloviny devatenáctého století až po současnost. Jednalo se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu studium/analýza písemných dokumentů. Metodika dané práce byla založena na procesu vyhledávání, třídění a následném zpracování historických, archivních publikací i soudobých odborných pramenů souvisejících s tímto tématem. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá historií ošetřovatelství. Nalezneme zde stručně popsané počátky ošetřovatelství i faktory, které ošetřovatelství ovlivnily a ovlivňují jej i dnes. Základy moderního ošetřovatelství se utvářely zásluhou Florence Nightingale, která měla mimo jiné významný vliv na rozvoji ošetřovatelství v českých zemích. Historie českého ošetřovatelství je zasazena do období, které souvisí s první a druhou světovou válkou. Druhá část je věnována konkrétním ošetřovatelským činnostem týkajících se zdravého obydlí, pokoje pro nemocné, lůžka pro nemocné a jeho úpravy, péče o hygienu nemocných a sledování vitálních funkcí; počínaje obdobím do druhé poloviny devatenáctého století, neboť v polovině devatenáctého století vznikla skutečná ošetřovatelská profese. Jednotlivé etapy jsou vymezeny po deseti letech. Lze v nich spatřovat komplexní vývoj konkrétních ošetřovatelských postupů od jejich počátků až po dnešní dobu. Ve zmapování historického vývoje vybraných ošetřovatelských postupů vnímám možný přínos mé práce pro dnešní sestry, které se díky znalosti minulosti mohou vyvarovat jednak chyb a také používání postupů, které jsou v současné době překonané. Dále může má práce vést k reflexi současných postupů, které mohou být v budoucnosti ošetřovatelství nahrazeny postupy dokonalejšími.
|
|
|
Dodržování BOZP u studentů oboru Všeobecná sestra při ošetřovatelských postupech
KUŘÍMSKÁ, Yvette
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je široký obor, který je součástí státní politiky. Cílem BOZP je vytvářet systémy pravidel, které chrání studenty na odborné praxi, zaměstnance a zaměstnavatele . Má snahu o omezení všech negativních hledisek, které souvisejí s výkonem praxe nebo povolání. Dodržování zásad BOZP je nezbytnou součástí všech zdravotnických pracovníků při výkonu jejich povolání. Pro studenty oboru Všeobecná sestra to platí také a to při výkonu praktické výuky, čili praxe. Studenti jsou seznámeni s problematikou BOZP již v prvním ročníku v předmětu ošetřovatelské postupy. Před nástupem na praxi by studenti měly být schopni řídit se zásadami BOZP a měly by chápat závažnosti, které jsou spojené s nedodržováním BOZP. Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jak studenti oboru Všeobecná sestra dodržují zásady BOZP a zjistit znalosti studentů v oblasti BOZP. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního šetření. Metoda sběru dat byl dotazník, který byl určen studentům oboru Všeobecná sestra z druhého a třetího ročníku. Výsledky dotazníku byly zpracovány do grafů . Výsledky výzkumného šetření sice potvrdily, že studenti dodržují zásady BOZP, avšak v oblasti osobní hygieny byli značně nezodpovědní. V souvislosti se znalostmi BOZP jsou studenti informováni a jejich znalosti jsou velmi dobré. Na základě výsledků byl vytvořen letáček, který může být použit jako studijní či informační materiál pro studenty zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.